Samota

Samota ? Nikdo nechce být sám a o to víc bolí, když vás opustí milovaná osoba vlastně bezdůvodně. Pocit selhání a vinny vás žere zevnitř a ten malý avšak významný hlásek někde vzadu ve vaší hlavě vás utvrzuje v tom, že si za to můžete sami. Takže nějaká sebelítost a tríznění není vůbec na místě. Přicházejí jen výčitky, které jen přiživují vaši úzkost a pocit prázdnoty.

Prázdnota, ta díra v srdci, když zmizí člověk z vašeho života dobrovolně a vy nevíte důvod ani co ho k tomu vedlo. Spalující bolest, která nutí vylést dlouho hromaděné slzy. Když si přiznáte, že jste selhali v té nejzákladnější věci jako je láska, začnete mít pochybnosti o sobě samém. Kdyby tak šlo vše vzít zpět nebo nějak vymazat. Avšak stroj času ani lék tady nejsou nic platní.

Lék na to není. Zádná metoda jek se zbavit té bolesti a rychle zaplnit díru neexistuje. Někdo si možná myslí, že jsou různé způsoby, ale je to jen zadržování bolesti. Jednou se stejně dostane ven a bude nutné ji řešit. Tahle bolest je vlastně takovým nutným zlem pro vaše uzdravení.

Čas vše zhojí, ale opravdu to chce čas.

P.S. zkušenost z poslední doby